Martin letos na bílém koni nepřijel. Tím lépe. Sněžit by mělo až v zimě a podzim nabízí jiné půvaby. Třeba šňůru mlhavých studených dnů, kterou trhlinami v mracích náhle prosvítí slunce jako o svatomartinské sobotě. Co takové pruhy jasného světla udělají s dosud šedivou a smutnou krajinou? Ještě před chvílí truchlivá zahrada s mokrým tlejícím listím na zemi se rázem proměnila v zelený koberec posetý třpytivými plásty zlata a bronzu. V poledne mraky dočista zmizely, takže šípky na keři nabyly podobu krvavých krůpějí na pozadí azurové oblohy. Jako by neviditelný umělec rozmarně máchl štětcem namočeným v červeni nad modrým plátnem. Kdoví, co za takového světla nabízí pohled od kostela Zvěstování Panny Marie, který stojí na široko daleko jediném kopečku, pod