V době oslav masarykovské, demokratické První republiky je dobře si připomenout, jak velká část naší mladé společnosti obdivovala na na konci 30tých let stát, ve kterém Stalin a jeho soudruzi právě vraždili milióny svých nepřátel i přátel. Co mohlo našim předkům imponovat natolik, že neviděli hladomory, lágry, procesy? Takto komentovala tehdejší „nálady“ zpitomělé mládeže Přítomnost: „V kruhu studentů a mladé inteligence se rozvinula debata o politické situaci, která záhy se specialisovala na vášnivou rozpravu o tom, jedná-li Sovětský svaz správně. Nasloucháme-li rozohněným mladým hlasům, zdá se vám protiklad mezi tímto mikrokosmem dvacetiletých a čtyřiadvacetiletých a mezi gigantickou otázkou, o níž se tu zápolí, trochu humorný. Přesvědčili jsme se však, že právě tato debata a právě tyto výsledky, které jsme se