Být demokratem bylo až do roku 1989 v českém kráteru sice nepohodlné, ale snadné a patřičně povznášející. Komu se nechtělo splynout s aparátníky, veksláky a zbývajícími uzenkáři, mohl se dostat do vybrané společnosti pouhou volbou jistého a očividného postoje. V dobách mého dospívání byli demokraty lidé charakterní, odvážní, citliví a inteligentní, kteří se od masy na první pohled odlišovali prakticky vším: řečí, vystupováním, držením těla, pohledem. V tramvaji, ve vlaku, v restauraci je nebylo možné přehlédnout. Seznam členů tohoto elitního klubu by byl nutně neúplný, proto si ho musí ctěný čtenář doplnit sám z lidí z vlastního okruhu. Pokud se s nikým podobným v životě nesetkal, budiž mu budoucnost lehkou. Fantazii klade meze realita, ochotě nikoli. Demokratů až do roku