Sluneční paprsky šikmo dopadají na lesní cestu, která je po obou stranách lemována kříži. Kříže velikosti člověka se tyčí i mezi vzrostlými borovicemi až kam oko dohlédne: kovové, dřevěné pokryté lišejníkem, některé s červeno-bílým nátěrem. Tu na nich visí bílý šátek s vyšitým běloruským lidovým vzorem, tu zrezlý ostnatý drát ve tvaru trnové koruny. Oficiální státní vlajku není vidět nikde. Místo má zvláštní charakter. Čas od času tu člověku přejde mráz po zádech, když si uvědomí, že tam, kde je půda mezi stromy a kříži propadlá, se nachází masové hroby. Mylně by se ovšem čtenář domníval, že se nad tímto místem rozprostírá nábožný klid, jaký by si pietní místo zasloužilo. Autoritářský režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka má na smut
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 25. 3. 2018
25. 3. 2018
NEJNOVĚJŠÍ články
Intimní útěcha s Arvo Pärtem
Hudba letos devadesátiletého Arvo Pärta zazněla ve více než šedesáti filmech. Neuvěřitelný počet. O to neuvěřitelnější, …
Snový Pierot v kabaretu Patricie Kopatchinské
Ani na Pražském jaru se nedá stihnout všechno. Zažít alespoň jeden ze tří koncertů festivalové …
Rádio Svobodná Amerika
Dějiny jsou továrna na ironii, události se opakují – nějak se natáčejí – a už …
Úplně se vypněte. O nic nepřijdete.
Jak vzdorovat škodlivým manipulacím v informačním prostoru, to bylo tématem dalšího večírku Přítomnosti, jehož hostem byl …
Sibiřanův pohled na ruskou otázku
Ajpinův román Matka Boží na krvavém sněhu Dnes více než jindy nás zajímá, co si …
Cesta jako cíl: do země modrého nebe
Kdysi za studií jsem si opsala citát z Franze Kafky: „Je cíl, ale nikoliv cesta; to, …
Bostonská emocionální smršť
Orchestr velkého jména hraje velkého moderního skladatele, co víc si na Pražské jaru přát? Jenže …
Večírky s Přítomností XXII.
Pravidelný cyklus neformálních rozhovorů s významnými osobnostmi v exkluzivním Eccentric Clubu na Praze 1 výjimečně ve čtvrtek …