Každý člověk by měl mít narozeniny. Alespoň jednou v životě; tak to napsal Ivan Vyskočil a já s ním souhlasím.

V den, kdy se potopil Titanic, byl náš tatínek už na světě a byly mu už tři měsíce a dva dny. Byla to neděle a tak se zřejmě celá rodina vydala do kostela, neboť tak činila nejen tehdy, ale i za války, a co pamatuju stejně i za reálného socialismu. Její hodnoty byly jasné. První otázka, kterou mi položila teta Handolenka, když jsem přijel uložit tátovu urnu do rodinného hrobu, zněla: Byls už letos u svatého přijímání? To bylo pro ni nejdůležitější. Žila a zemřela smířena s Bohem, lidmi i sama se sebou. Myslím, že to je důležité.

Zajímalo by mě, jak a kdy tátovu rodinu dostihla zpráva o Titanicu a jak zapůsobila. Ve čtvrtek

publikováno: 22. 4. 2018