Dobrá. Pohoršujeme se všichni nad jistým ubohým Karlem Sýsem, nad tím, co kdo řekl tam či onde, rádi citujeme z Prvního dodatku Americké ústavy, a slovem „cenzura“ pohrdáme jako slovem „pathos“ či adjektivem „bigotní“. Ale já Vám zde nachystám rafinovanou podpásovku z úst ctěného velikána Františka Xavera Šaldy: „Abych řekl pravdu, svoboda projevu vyskytuje se ve vývoji literární civilisace až velmi pozdě; vlastně až teprve v naší době měšťácké. Je to rafinovaný produkt velmi pozdní a velmi složité kultury, produkt velmi umělý, květina opravdu skleníková, která si žádá zvláštního ovzduší, zvláštní temperatury a které se špatně daří v mrazech a větrech obyčejného života společenského a jeho bojů. Svoboda projevu? Myslíš, milý příteli, že ji znal Řek, představitel té překrásné a