Proč se to neví?

Martin Jan Stránský

vydavatel Přítomnosti

Jak technologie ovlivňuje lidské myšlení a ničí lidskou společnost.

Nejvíce mne (nejen jako neurologa) zajímá to, jak myslí lidský mozek.

Na základě naší dlouhé evoluce se přirozeně nejvíc bojíme nejen toho, co nám může ublížit, ale také toho, co si MYSLÍME, že nám ublíží. Mozek si smyšlené riziko a skutečné riziko vyhodnocuje stejně – je to jakási evoluční pojistka.

Právě proto jsou naše představy mnohokrát silnější a přitažlivější než fakta. To pak vysvětluje, proč tak zabírají tzv. „fake news“ a sociální sítě – obojí jsou k ničemu, jenomže pro náš mozek jsou doslova návykové: je to tím, že jakékoliv vzrušení dodá našemu mozku ma

Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI

PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM
Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE

publikováno: 31. 7. 2018

Datum publikace:
31. 7. 2018
Autor článku:
Martin Jan Stránský

NEJNOVĚJŠÍ glosy


O Alexandru Dubčekovi objektivně a polemicky

Je to svým způsobem bolestné téma, podobně jako bolestně vnímáme mnohé kapitoly našich moderních dějin: Jaký byl Alexander Dubček? „Pro mě je za prvé symbol, za druhé vábivá, ale klamná …

Setkávání s Janem Kačerem

„To nedáte dohromady,” tvrdil Jan Kačer s pobaveným úsměvem, když jsme se loučili po rozhovoru pro časopis. No, něco na tom bylo, protože jsme se setkali na filmovém festivalu tuším ve …

Nikoliv oslava, nýbrž truchlení: 9. květen

Medicína je trochu jako Rusko; neví, kde má hranice, a polyká jedno za druhým témata, která jí nepříslušejí. Ve stylu znělky Mládí republiky v Čs. rozhlase padesátých let, která začínala písní s textem …

Nepokoje na amerických univerzitách a schopnost pracovat s fakty

Čeští komentátoři až na výjimky prokazují v rámci izraelsko-palestinského konfliktu velmi chabou úroveň základních novinářských standardů. Ilustračním příkladem je komentář Alexandra Tomského Nenávist je smrtelně nakažlivá v deníku Právo.[1] Jeho text, …

Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo …

Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …

Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …