Nerozkládá se svět, ale naše subjektivní realita. „Současný svět je v troskách, dějí se neskutečné věci, bortí se základy civilizace, to, co platilo tisíciletí, už neplatí, hrozí nám katastrofy, masakry, ohrožují nás neznámí tvorové, cizí bohové, padá na nás vesmír...“ Podobné fantazie se zmocňují leckterého obyvatele zeměkoule, dobrovolně či nedobrovolně konzumujícího informace o všem, co se kdekoli děje anebo neděje, protože zpráva je zprávou bez ohledu na to, jestli realitu odráží anebo vytváří. Jako informační konzumenti se chováme různě. Někdo z nás konzumuje co nejvíc informací, shromažďuje, porovnává, ověřuje je v naději, že se lépe vyzná, pochopí smysl anebo podstatu sdělení. Jiní se snaží novým zprávám z globálního a globalizujícího světa ubránit tím, že se rozhodnou žádné zprávy nepřijímat. Zpravidla