Tragédie jednoho osudu

Lubomír Martínek

esejista a překladatel

Popřením paradoxnosti světa se člověk mění ve zrůdu.

Antonín Eduard Včelička, řečený Géza, novinář, prozaik, básník a tramp, se narodil 7. 5. 1901 a zemřel 30. 12. 1966. Jeho život je těmito daty nejen vymezen, ale také určen. V tomto rozmezí se skrývají literární i právní záhady, které po sobě zanechal. Jeho dva nejznámější a svérázným způsobem nejúspěšnější romány, Policejní hodina a Kavárna na hlavní třídě, totiž existují ve dvou značně odlišných verzích. První vydání Policejní hodiny nese vročení 1937, druhé 1951. Kavárna na hlavní třídě vyšla poprvé v roce 1932, páté vydání v Československém spisovateli je z roku 1956. Již počtem stran se od sebe nápadně liší, pozdější verze jsou podstatně

Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI

PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM
Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE

publikováno: 2. 10. 2018

Datum publikace:
2. 10. 2018
Autor článku:
Lubomír Martínek

NEJNOVĚJŠÍ články


Jaké je naše pojetí národa?

Představa, že demokratický stát může být postaven jen na národním základě, je v našem politickém …

Německé závislosti a co znamená digitální prokletí

Vytváření strategických závislostí v geopolitickém soupeření je realitou mezinárodních vztahů. Německo si se zpožděním uvědomuje, …

Výchova Klausem: polistopadové Česko, ANO, SPD a Motoristé

Pokud by se mne někdo zeptal, kdo nejvíc může za četné a výrazné negativní jevy, …

Antisystémové snění panujícího vládce

„My jsme antisystémová strana, bojujeme proti korupčnímu a klientelistickému systému,“ tvrdil před devíti lety v …

Nepřátelská převzetí

Premiér Andrej Babiš vstupoval do politiky s předsevzetím, že bude řídit „stát jako firmu”. Neměl by …

„Čtěte s kritickou myslí, ale i s otevřeným srdcem,“ přál si autor

Rukopis pamětí Emila Picka Jak jsem žil, jakým jsem byl ležel sedm dekád zapomenutý v krabici. Náhodně …

Čtenářský zážitek nad první kohákovskou monografií

Ve stejném roce odchodu jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století Erazima Koháka (1933–2020) vyšla …

Byla jsem sama bílým hříbětem

„Po mém dorozumění s horami, zatímco jsem se pohybovala po tak nehostinných místech, napadlo mě …