Jedna verze evakuačního plánu pro případ ztroskotání.

Telefonní číslo na pana Neumanna mi dal Patrik Ouředník, když jsem se konečně dočkal záminky k půlročnímu pobytu v Londýně. Sympatie rozkvetla hned při domlouvání první schůzky. Cestu do pubu popsal hlas na druhém konci drátu následovně: „… a tam vystoupíš z autobusu, dáš se za červenou telefonní budkou doleva, pak sto metrů rovně a po levé straně uvidíš špinavě bílý dům. Ten je plný ženských a ta nejošklivější je ta moje. Já si vás tam vyzvednu kolem třetí a pak půjdeme na pivo.“ Maureen nebyla zdaleka tak ošklivá, jak sliboval muž v telefonu. Navíc to byla to milá a přátelská Irka.

Rok 1989 byl smutný. Zemřel například Sándor Márai

publikováno: 10. 10. 2018