Raduj se z dnešního dne, protože tak dobře, jako bylo dnes, už nikdy nebude! Zátarasy. Zátarasy jsou to první, co člověk vidí. Trčí ze sněhu, jako by se nad čárou sněhu vznášely plaňky plotů. Jsou to zvláštní kombinace, propletence, zmuchlaniny, celé konstrukce zátarasů spojujících nebe a zemi, zasazené do každého kousíčku zamrzlého pole, bílé krajiny, ledového obzoru. Na první pohled vypadá hrozivě, tahle ježatá, ostnatá překážka, táhnoucí se podél hranice jako nesmyslný a surrealistický nápad, protože kdo by tudy asi tak mohl prolézt, když je všude, kam až oko dohlédne, jen zasněžená pustina, nikde žádné cesty, žádní lidé a sněhu je na dva metry, takže se v něm nedá udělat ani krok. A přece ti ty zátarasy chtějí něco sdělit,