P.Š.: Jak vlastně česká politicky aktivní společnost přijímala Masaryka v době, kdy vedl nepopulární spory? Vždyť nemohl být po sporu o rukopisy a po hilsneriádě příliš populární? Jak se mu pak povedlo být úspěšným politikem. V naší době se zdá, že mezi zastáncem nepopulárních pravd a dráhou úspěšného politika je nepřeklenutelná propast. B.D.: U nás existuje jakýsi velmi schematický a poněkud kýčovitý obraz Masaryka: za prvé, tvůrce a vládce státu obnoveného po třistaletém úpění (samozřejmě vládce demokratický, ale pod slovem demokratický si dnes u nás různí lidé představují různé věci); a za druhé odhodlaný bojovník proti všem (Rukopisy, Hilsneriáda). Jsou to jistě velmi významné věci. Ale takový obraz je zásadně neúplný. Ještě důležitější, zakládající Masarykův význam pro českou politiku je