Po přečtení článku pana Stránského „Návštěva u notáře“^[1] jsem si vzpomněla na svou vlastní zkušenost z amerického lochu. Chodila jsem za Ferrym, mým bývalým manželem, do amerického vězení za přestupek řízení auta pod vlivem alkoholu. Bylo to v malém okresním vězení ve městečku Monticello, NY. Stála jsem tam venku u okopaných dveří a za mnou se postupně hromadili další návštěvníci kriminálníků. Bylo mi řečeno, že až se ozve bzučák, musím honem vrazit do dveří, nebo se jinak samy neotevřou a všichni budou čekat další dobu, než si někdo vevnitř vzpomene zabzučet znovu.

Mezitím js

publikováno: 9. 11. 2018