aneb Jak je to prosté, milý Watsone čili Kdo sedí na vrbě, byl by hlupák, kdyby si nevyřezal píšťalku. Tenhle nápad na titulek jsem zcizil dílem Zdenku Jirotkovi a dílem VH Brunerovi, jehož drama Když nemám muže – milovníka, namluvím si žalářníka, mě kdysi oslovilo, jak říkají intelektuálové. Pan Maresku, hrdina úžasného Jirotkova příběhu nazvaného Muž se psem, si také zkusil vyřezat píšťalku, leč nedopadlo to s ním dobře a dlouho si nepískal, jak by se mělo stát všem, kdož se o podobné kousky pokoušejí. Na mediálním nebi se zjevila náhle paní doktorka Protopopová, pravá ruka správce hnízda nejen čapího, leč i rodinného, která za své věrné služby dostala nikoliv zlaté hodinky, ale post na Ministerstvu zdravotnictví, z něhož organizuje