nejsou-li na světě dosud zbytečností lidská slova, přijměte můj dík. Jsou lidé, kteří by lidskou řeč proměnili v kuňkání žab a z lidského srdce učinili rozhlas po drátě. Jsou lidé, kteří říkají: Když se kácí les, lítají třísky. Jsou lidská srdce, která dovedou být jen pilou. Jsou pily, které o sobě říkají: Od toho jsme zde, abychom řezaly. Nepovažuji spisovatelské řemeslo za nejvyšší metu, těžší je být člověkem. Je to bez oslav a bez souhlasu.
Citováno podle: Jan Hanč: Dodatečné události. Michael Špirit (ed). Torst 2017.
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 5. 1. 2019