Hrdina posledního Ecova románu je nehrdinský intelektuál, co to nikam nedotáhl. Sám sobě po půli života pobaveně sbírá plody ze stromu svého poznání třeba takhle (DB): „Neměl jsem žádné zázemí, žil jsem v různých městech ..., zredigoval jsem encyklopedii (bylo zapotřebí kontrolovat data, názvy a tak dále), všechno to byla práce, díky níž jsem získal přehled, který Paolo Villaggio nazval obludnou kulturou. Ztroskotanci mívají stejně jako samoukové mnohem větší znalosti než vítězové – pokud chceš prorazit, musíš dobře umět jen jednu věc a nesmíš ztrácet čas snahou umět všechno. Radost z erudice je vyhrazena ztroskotancům. Čím víc toho člověk ví, tím méně se mu daří.“ U. Eco, Nulté číslo, Argo 2015.