Chápou obecné motivace, nechápou konkrétní situaci. Mám o sobě určitou představu, stýkám se s bližšími nebo vzdálenějšími známými, účastním se společenského života a cítím potřebu vysvětlit, co to všecko znamená. Já sám se sebou, já s druhým člověkem, já a společnost, já a metafyzika. Čtyři základní vztahy, rozměry mého bytí. Kdybych je měl seřadit podle konkrétnosti, dal bych na první místo svůj vztah k druhému člověku. Ani sebe necítím dost konkrétně, jsem přece uvnitř toho, co vnímám, a nemohu se srazit sám se sebou. Ale přítomnost druhého člověka je fyzická skutečnost. Společnost je skoro úplná abstrakce. Smyslově ji mohu vnímat jen jako hemžící se dav na náměstí. Zbytek, ten důležitý zbytek, si musím vybavit pomocí obecného pojmu. A když nakonec