Princip šedé ekonomiky v období normalizace, stejně jako klientelismus prorůstající tehdejší společnost dobře vystihuje ve své autobiografické knize Milan Matějček (1935). Na ukázce z jeho knihy si lze dobře uvědomit, jak a kam jsme se jako společnost posunuli: „... Postřelená ekonomika přežívá již řadu desetiletí. Všechno je otupělé a temnota vazby na Sovětský svaz zastírá celý obzor. Světlo konce si neumíme představit. Svým zpátečnictvím odstraňovat plýtvání se stávám nebezpečným škůdcem, který jde proti zdravé české kontrarevoluci. Ta spočívá v usilovném, podroušeném sabotování ekonomiky na všech úrovních. Hlavní útočnou zbraní je melouch. Tímto mazlivým výrazem je označena hniloba, která by spolehlivě rozrušila i zdravé hospodářské prostředí. Mnoho lidí používá zaměstnání k odpočinku a opatření si materiálu pro svoji hlavní odpolední činnost.