Není nad vlastní zájem! hlásá neoliberalismus. Ale stačí to, spoléhat jenom sám na sebe? Zygmunt Bauman nevěří, že společnost, ve které jednotlivec nikomu nevěří a miluje jen sám sebe, může být zdravá. Neváhá ji dokonce označit za společnost zlou (PH): „Překrásné nové město lidí nebo spíš město samotářů – solitérních, sebestředných bytostí, které stárnou a chřadnou, odvolatelných a jednorázových mezilidských svazků uvelebených v kokonech péče o sebe sama a o své vlastní zájmy, ..., jedinci, kteří se tělem i duší soustředí výhradně na neochvějně dostředivou honbu za ‚pocitem pohody‘, pokřivený relikt všeho, co zbylo z morálních přikázání a impulzů po privatizaci zájmů, závazků a povinností... Zatímco pevné zlo – zlo vyvlastněné, zbavené majetku, zhuštěné a zmonopolizované kardinály, princi, tyrany a