Chci, co chceš Ty

Výzkum lidského chování pomáhá pochopit hodně z podivností dnešní doby[1].

Čím rovnější si jsme, tím víc si závidíme a opičíme se po druhých.

Naše touhy nevycházejí z našeho nitra, ale z tužeb těch, po kterých závistivě pokukujeme, třeba na facebooku. Všichni se ve všem a se všemi srovnáváme víc než kdy předtím. V Silicon Valley na Stanfordově universitě působí senzaci a praská ve švech seminář postavený na myšlenkách francouzsko-amerického antropologa a „proroka závisti“ René Girarda. Jeho učení by se dalo shrnout do tří bodů:

  1. Opičíme se a chceme přesně to, co mají ti druzí. (Problém je, že nám nejsou vzorem třeba ušlechtilí literární hrdinové.)
  2. Nahromaděná závist vede k agresi, ktero

    Tento článek je exkluzivní obsah
    PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI

    PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM
    Jste předplatitel?
    PŘIHLASTE SE

    publikováno: 1. 5. 2019

Datum publikace:
1. 5. 2019
Autor článku:
Pavlína Bartoňová

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Nepokoje na amerických univerzitách a schopnost pracovat s fakty

Čeští komentátoři až na výjimky prokazují v rámci izraelsko-palestinského konfliktu velmi chabou úroveň základních novinářských standardů. Ilustračním příkladem je komentář Alexandra Tomského Nenávist je smrtelně nakažlivá v deníku Právo.[1] Jeho text, …

Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo …

Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …

Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …

Přátele buď máme, anebo nemáme. Nemůžeme si je „vyrobit“ ani koupit.

Přátelství je důležitou hodnotou v životě každého z nás. Přátelství je součástí našeho sociálního kapitálu, který nám pomáhá a který nás posiluje. Sociální kapitál vede ke zvyšování vzájemné důvěry mezi členy komunity či …

Poslední z Mohykánů

Po smrti Karla Schwarzenberga se většina komentářů soustředila na jeho život a činy. Ne však na historický význam jeho odchodu. Původ evropské šlechty sahá do Římské říše, v níž pozemková elita zvaná …

Advent by měl být dobou rozjímání a dobročinnosti

Advent, z latinského slova adventus, znamená příchod. Advent je tedy dobou radostného očekávání příchodu Spasitele (a to nejen pro křesťany). Jde o čtyřtýdenní období před Štědrým dnem. Období adventu a Vánoc je hlavní …