Žila jsem v Československu až do roku 1979 v hrozné to době a na pana Wericha a jeho pokračovatele nedám dopustit. Nejenže nám zpříjemňovali život, ale stavěli se statečně proti režimu s námi doma a já jim za to děkuji.
Neměli jsme Elvise, neměli jsme Sinatru, ale byli to čeští umělci, básníci a spisovatelé, kteří nám pomohli přežit. Pak přijely tanky a zůstali jsme v tom dalších dvacet let. Nikdo nám nepomohl a bylo nám smutno, šeptali jsme hrůzou. A ejhle, zazněla písnička. A byli to umělci, kdo nás pozvedl z prachu. Svět není jen zleva nebo zprava, je obojí – a to je demokracie.
***
Moc vám přeji 23. června 2019 další úspěšnou demonstraci a zdravím vás s písničkou od pana Wericha:
Víno naleje,
do domu dodá,
každému prodá,
kdo co chce a jak.
…
Ejhle tu muž
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 22. 6. 2019