„Neumět brát moc dlouho vážně své nepřátele, své nehody, ba ani své zločiny – toť znak silných, celistvých povah, které překypují pružnou, zacelující, hojivou silou umožňující zapomínat.
Takový člověk ze sebe jedním rázem setřese spoustu červů, již se do druhých zavrtají; a jen tady je také možná, pokud je na Zemi vůbec možná – ‚láska k nepřátelům‘.
Kolik úcty jen chová vznešený člověk ke svým nepřátelům! – a taková úcta je až mostem k lásce…“
Genealogii morálky právě znovu vydává nakladatelství OIKOYMENH v překladu Věry Koubové.
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 26. 8. 2019