Dumat nad vztahem dobra a zla je dosti ošidné, neboť se svým způsobem jedná o individuální, intimní a subtilní téma. Zároveň však platí, že i jako jednotlivci tvoříme celek, který je dnes a denně atakován tím či oním vlivem, tedy i zlem a dobrem. Zlo je v náboženském i ve filosofickém významu vnímáno jako opak dobra. Kdo to však autoritativně určí? Potřebujeme k tomu důkladné vzdělání v teologii či filosofii? K tomu, abychom dokázali rozpoznat zlo a dobro, nám stačí víra v dobro, která by nám měla být dána výchovou, poznáním a elementární moudrostí. Ani deset vysokoškolských titulů, pokročilý věk a zkušenosti z celého světa vám nemusí nic zaručit. Dobro dělíme na subjektivní, tedy to, co nás těší, na dobro objektivní, to, co prospívá, a na dobro mravní, to, co slouží ke cti. Slu

publikováno: 14. 9. 2019