Michel Foulcaut se svými kamarády vymyslel pojem „rozum epochy“ shrnující sdílené pravdy a paradigmata. Blahé paměti to byla víra, poté věda, dnes je to nejspíš konzum. Také existuje „nerozum epochy“ a to ve své době byl třeba Giordano Bruno. Přestože řada lidí už jeho názory sdílela, bylo to víc než obyčejná hereze a bylo třeba (i s vědomím, že za pár let se to stejně všechno provalí a potom prosadí) jeho myšlenky potlačit a zlikvidovat ho. Dnes je rozumem epochy úplná blbost, a to myšlenka o stále vzrůstající prosperitě, a když si můžem představit jako typického představitele rozumu epochy před sto roky otce Kondelíka, můžem dnes jako protagonisty této blbosti vidět Václava Klause, Miloše Zemana a Andreje Babiše, kteří slibují