Víte, my můžeme kácet lesy,
je-li to bezprostředně nutné.
Je ale čas zkoncovat s jejich ničením!
Lesy naříkají pod sekyrou,
doupat divoké zvěře ubývá,
hnízda ptáků osiřují.
Řeky se zanášejí bahnem,
rozkladem zbytků civilizace
a čpí, neprůhlední, vysychají.
KOUZLO NAŠÍ KRAJINY MIZÍ…
Až bude skácen poslední strom,
otrávená i ta poslední říčka,
vylovena poslední mrtvá ryba –
pak si teprve všichni uvědomíme,
že penězy se člověk nenají…
JENŽE…
zkušenost nás učí,
že lidé ze zkušeností
se nikdy ničemu nenaučí…
***
Z knížky Miroslava Batíka Rybářská cena mistra Jana.
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 12. 10. 2019