Kdo je u nás nejmocnější z mocných?

Petr Havlík

Komentátor

Formálně u nás existuje demokratický skelet, ale v praxi je nahrazován plíživým přerodem v autoritativní model vlády a správy země.

O klíčových otázkách domácí, ale i zahraniční politiky rozhodují spíše zákulisní dohody mocných než tradiční demokratické mechanismy.

Hlavním posláním současné vlády je chránit beztrestnost svého premiéra a hlavním posláním postkomunistické většiny v Poslanecké sněmovně je omezovat kontrolní pravomoci Parlamentu na úplné minimum.

Bývalý prezident považuje za zbytečný a podle něj dokonce škodlivý i Ústavní soud. Dnešní věrchuška by nejraději zrušila i Senát.

Dalším cílem uchvácení státu je tedy ústavní většina, která by definitivně potvrdila poslední fázi jejich plánu, tedy kontrolu nad kontrolou moci. Ta částečně funguje již nyní. Přisp

Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI

PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM
Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE

publikováno: 6. 11. 2019

Datum publikace:
6. 11. 2019
Autor článku:
Petr Havlík

NEJNOVĚJŠÍ články


Jaké je naše pojetí národa?

Představa, že demokratický stát může být postaven jen na národním základě, je v našem politickém …

Německé závislosti a co znamená digitální prokletí

Vytváření strategických závislostí v geopolitickém soupeření je realitou mezinárodních vztahů. Německo si se zpožděním uvědomuje, …

Výchova Klausem: polistopadové Česko, ANO, SPD a Motoristé

Pokud by se mne někdo zeptal, kdo nejvíc může za četné a výrazné negativní jevy, …

Antisystémové snění panujícího vládce

„My jsme antisystémová strana, bojujeme proti korupčnímu a klientelistickému systému,“ tvrdil před devíti lety v …

Nepřátelská převzetí

Premiér Andrej Babiš vstupoval do politiky s předsevzetím, že bude řídit „stát jako firmu”. Neměl by …

„Čtěte s kritickou myslí, ale i s otevřeným srdcem,“ přál si autor

Rukopis pamětí Emila Picka Jak jsem žil, jakým jsem byl ležel sedm dekád zapomenutý v krabici. Náhodně …

Čtenářský zážitek nad první kohákovskou monografií

Ve stejném roce odchodu jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století Erazima Koháka (1933–2020) vyšla …

Byla jsem sama bílým hříbětem

„Po mém dorozumění s horami, zatímco jsem se pohybovala po tak nehostinných místech, napadlo mě …