Z čeho se v lidech může narodit sounáležitost se svou evropskou vlastí? Sounáležitost přirozená, živá a velkorysá? Rakouský spisovatel odpovídá takto (DB): „Pocit příslušnosti k nadnárodní struktuře se může rozvinout ze dvou zkušeností. Na základě společného životního prostoru a prožitků, nebo existencí společného nepřítele. Pro Evropu v této chvíli patrně není k mání ani jedno, ani druhé, ale obojí se tu, byť s jistým rozčarováním, pozvolna vytváří... Moje naděje spočívá především v tom, že společná hospodářská a finanční politika si přímo vynutí i společnou sociální politiku. Evropská unie musí být tím, čím někteří její členové už byli, solidární komunitou.“ *** Psáno roku 1997 pro Süddeutche Zeitung, vysíláno na Vltavě.