čím dál tím víc mě bolí jak paměť krátkou máme cítím stesk vojáka v poli já nezapomínám jak tu ostnatými dráty bolševická lůza omotala dráty a vysála víru z nás jejich chléb a hry byly vždycky k mání bože, jak přežít to přežívání a ten čas, co prý rány hojí jen zabíjí další z vás i školy mlčí o obětech těch doma hodných strýčků Vašů, Urválků a Grebeníčků kde je pokání za mučení a vraždy? jejich pohrdání přece vidíme zas a zas místo toho, aby rozum řekl Stůj v půlce parlamentu bolševický hnůj lůzu volí zase jenom lůza celý ten váš věčný čas lůzu volí zase jenom lůza každý druhý z nás *** Píseň z desky O.N. Noční lov už