V roce 1989 mi bylo dvaadvacet let a studovala jsem ve třetím ročníku Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze na náměstí Krasnoarmějců (nyní Palachovo). V pátek 17. listopadu 1989 jsem byla se svým přítelem někde v lesích v maringotce – pracoval tehdy jako čerpač, což bylo typické zaměstnání lidí, kteří se neztotožnili s tehdejším totalitním režimem a takto schováni v maringotkách nebo kotelnách mohli v klidu pracovat třeba na „samizdatech“. Večer jsme zaslechli na rádiu Svobodná Evropa, co se v Praze děje a hned jsme se sbalili, jeli do Prahy a snažili se zorientovat v nastalém dění, což bylo bez mobilů, internetu a dalších médií dosti obtížné. V pondělí ráno jsme se sešli se spolužáky na „Umprumce“, kde se horečně plánovalo,