Nejsme jako oni: jak se (ne)vyrovnávat s minulostí

V souvislosti s výročím sametové revoluce je zajímavé sledovat, jaké stránky tehdejšího dění s námi dodnes rezonují, a jaké jsou nám naopak vzdáleny. K těm druhým patří i celkový étos nenásilí, dialogu a odpuštění, který byl pro listopadovou revoluci natolik zásadní, že jí nakonec dal i její jméno „sametová“. Jeho nejslavnějším výrazem bylo heslo „Nejsme jako oni“, skandované na řadě demonstrací po celé zemi. Přesvědčení, že proti násilí komunistického režimu je třeba postavit postoj zcela opačný, vstřícný a dialogický, se během revoluce rozšířil napříč celou společností a vyjadřovala jej i řada happeningů. Takto např. bratislavští studenti nad Dunajem vypouštěli holubice na znamení odpuštění armádám, které v roce 1968 napadly Československo, zatímco Václav Havel nechal na

Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI

PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM
Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE

publikováno: 24. 11. 2019

NEJNOVĚJŠÍ články


Copak všichni zešíleli? Proč volí lidé Babiše.

Šílená lživá kampaň. Šíření strachu z války a ekonomické krize. Přesto Andreji Babišovi v prezidentských volbách dalo hlas …

„Bye, bye” dokumenty ČT

Bude-li vláda a parlament dál tvrdohlavě odmítat zvýšení televizního poplatku (135 Kč měsíčně), za pár let …

Trump se vrací – extrémnější než dřív

Donald Trump šíří na své síti bludy hnutí Qanon a další polopravdy a lži. Nyní …

Pozvánka: Večírky s Přítomností

Pravidelný cyklus neformálních rozhovorů s významnými osobnostmi v exklusivním Eccentric clubu na Praze 1, každou poslední středu v …

Demokracie, postmodernismus a Nový světový řád

Posokratovské rozpolcení na zdravé a nezdravé ideové proudy filosofie dodnes dostatečně nepřekonala. Problém většiny významných filosofů …

Civilní prezident

Volební fiesta skončila, začíná obyčejná každodenní práce. Co vlastně může a nemůže změnit nová hlava státu? …

Kultura strachu

Strach, krize, apokalypsa, úzkost. Média a politici podněcují obavy, které narůstají tím více, čím lépe se …

Proč se u nás nepíší povídky?

V září roku 1936 se obrátil týdeník Přítomnost na několik českých spisovatelů s otázkou, proč se u nás …