V rámci zimního cyklu přednášek v jedné pražské nemocnici jsem začal používat metro, abych nezmrznul na svém oblíbeném skútru. Rychle jsem přišel na to, že když sedím v posledním vagónu, jak tam, tak zpět, mám k východu z metra jen pár kroků. Pro ty z vás, kteří to nevíte, poslední vagón má ve své poslední třetině prostor určený pro maminky s kočárkem. Člověk by myslel, že se jedná o banální věc. V žádném případě. Jedná se o subkulturní svět se svými pravidly. Začíná to tím, že se dveře otevřou a do vagónu vletí matka (někdy dokonce dvě až tři najednou) s kočárkem. Nejedná se prosím o žádný ležérní nástup. Nájezd, následné přiražení k protějším dveřím a silné dupnutí na brzdu