Jednohlasné pohoršení nad tím, že si nedospělý fracek dovoluje kritizovat současný svět, se nese ve společném argumentačním duchu: dostala se do světa, v němž nikdy nebylo tak dobře, o což se strejci zasloužili, a místo aby byla ráda, žádá si změny.
Mládí má chodit do školy a olíznout všech deset, neb využívá všeho pohodlí. Co si má co sledovat, že generace jeho rodičů mu zanechá zničenou planetu?!? Naposled se k nim přidal i šéfredaktor Reflexu, který by o světě měl mít nějaké informace, zejména když vypráví tomu mládí, jak se má, když je jimi zahlcováno.
Zřejmě se mu ale nedoneslo, že výsledky telekonferencí předních vědců publikované v prestižním časopisu Science (Sandra Díaz a dvě desítky dalších: Pervasive human-driven decline of life on Earth points to the need for transformative change. Science, 2019; 366 (6471)) mluví velmi podobně. Odkaz jejich skupiny veřejnosti a vládám říká, že dopad lidského jednání je takový, že 70 % půdy je narušeno a že 77 % velkých řek neteče od pramene do moře plynule, vymírání živočišných druhů pokračuje a biodiverzita mizí. „Všudypřítomný úpadek života na Zemi způsobený člověkem ukazuje na potřebu transformačních změn,“ deklarují závěry. K tomu ještě zjištění z května tohoto roku, že ve většině řek je 300x více antibiotik, než povoluje norma, a že se pod vlivem používané hormonální antikoncepce mění pohlaví ryb.
Letní putování po D1 si ještě před deseti roky vyžádalo několik zastavení za účelem čistění předního skla od hmyzu, letos ani muška (vím, že už jsem to psal, ale za připomenutí to stojí a není to konstrukcí aut), v Praze nepotkáte vrabce, zato strak a holubů je, jak když naseje. Promoření antibiotiky je enormní s důsledkem na střevní mikrobiom, čehož důsledky schytáváme v alergiích, obezitě, cukrovce 2. typu a dalších neřádstvech a chmurné vizi, že za třicet let se znovu stanou hlavní příčinou smrti infekce, které budou ke všem antibiotikům rezistentní. Takže kdyby pan šéfredaktor upadl na hlavu, jak píše, přežije, ale umře na něco zcela jiného.
Kecy o stále rostoucí prosperitě už začínají být stejně chytré jako bolševické: žijeme lépe a radostněji (to se pak stalo jednotkou blbosti). To, že mladí žijí v pohodlí, není ani jejich chyba, ani jejich zásluha, ani důvod, proč by neměli vidět kriticky ničení životního prostředí. Vědí totiž, že až to dojde do krajnosti, z chytrého telefonu se nenapijou. Strejci zřejmě ano. ANO. Jak? Prostě to zařídí!
***
Blog Radkina Honzáka
publikováno: 21. 12. 2019
