Kámen, kterýž zavrhli stavitelé, tenť jest učiněn v hlavu úhelní. (I Petr. 2,7, Iz. 28, 16) Neboli nakonec záleží na tom, který se nikomu nehodil. (DB)
Tesař jménem Shi na své cestě do státu Qi dorazil k zátočině, u níž uviděl mohutný dub užívaný místními lidmi jako božiště. Kmen stromu byl tak obrovitý, že se za něj mohl skrýt dospělý vůl, měřil sto pídí do šířky, vysoký byl jako hora, teprve v nějakých osmdesáti stopách vyrážely větve, z nichž nejmíň deset bylo tak silných, že by z nich mohli vyrobit čluny.
Kolem stromu se pohybovaly zástupy poutníků jako davy na tržišti, tesař šel však dále svou cestou, po stromu se ani neohlédl. Zato jeho tovaryš se nemohl vynadívat.
Teprve za hodnou dobu, když se dosyta vynadíval, dohonil mistra Shi, volaje na něj: „Co s v
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 24. 12. 2019
