K tomu tu přece jsme

Těšit se ze života a přijímat sám sebe je umění. V Kulhavém poutníkovi Josefa Čapka má tuto konkrétní podobu (PH):

„Ale odkud jsem , není mi známo. (…) Paměť mám dobrou, pamatuji se na všechno až po své nejčasnější dětství, na léta učení, na svá povolání (neboť neměl jsem jen jedno), na celé to curriculum vitae, na to všechno, až kam má paměť sahá. Ale nejsem si nikterak jist, že tak, jak jsem, čím jsem sobě sám, jsem odněkud, z nějakého určitého a pojmenovatelného místa vyšel. Přírodě, byla-li to jedině ona, která mne postavila na tuto cestu, není, jak se ujišťuje, jedinec skoro ničím, prospěch a udržení druhu vším. Šlo jí o druh, nikoliv o mne. (…)

Vždyť je to v zásadě sériová výroba, co ta příroda při svých nevyčerpatelných zásobách živé hmoty a svých miliónech let času dělá; jen toho jedince tak zhruba přiteše, a teď jdi a dodělej se a starej se o sebe sám. (…) … vyhýbavá tajemnost a zpupnost téhle veliké nejistoty mne občas provokují. (…)

Ba ne: těším se cele ze života, jsem si příliš vědom rozkoše prožívat život na sobě a skrze sebe. K tomu tu přece jsme. Dělám v tom opravdu, co mohu. Jsem maximalistou, kterému i málo stačí. Jsem rád, jak tady jdeme, že svítí slunce, ale líbí se mi to také v podmraku. A líbí se mi, když stromy dostávají nové listí, a i když je pak v podzimu zlaté a rudé shazují. Vždycky tu něco je, vždycky je ve všem všechno – Znáte tohle?

Hlaď vodní šedá v dálku rozlitá,
volavka krouží jíním stříbřitá.

Na hrázi stojím, oči si rukou stíně,
Dívám se tiše po krajině. (Li-Tai-Pe)“

***

J. Čapek, Kulhavý poutník (Co jsem na světě uviděl), Československý spisovatel, Praha 1967.

publikováno: 26. 12. 2019

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Neoslabujme spojení v EU – výzva vládě

Většina členských států Evropské unie si uvědomuje, že úsilí o potlačení pandemie koronaviru, která nyní paralyzuje veřejný život ve velké části světa, nesmí zpochybnit demokratické a právní základy států a musí respektovat svobodu slova. Opatření …

Konečně Někdo!

Denně dnes vnímáme rady psychologů, psychiatrů, neurologů, sociologů, filosofů. Co navrhují: sdílení, práci doma, přírodu, sport, kulturu, četbu. Snaží se nám pomoci, jenže člověk je v podstatě bytost duchovní, bezedně náročná. …

Čína, Divoký západ a koronavirus

„Zavinili to Číňané!“ vykřikuje prezident Trump. Otázka také ovšem je, do jaké míry jsou západní civilizace součástí tohoto maléru? Věci nejsou nikdy jednostranné, je to vždycky „tango“. Sice nejíme netopýry …

Čížku, ptáčku zeleného peří

Čížku, ptáčku zeleného peří, řekni mi, zazpívej, čím dobro se měří?!   Navzdory všem korunám a koronám, virus nevirus, viróza neviróza, víra nevíra, dějí se stále věci, které se dít mají, …

Co se to děje?

Dnes v časných ranních hodinách jsem vyrazil pěšky do ordinace. Ulice liduprázdné, mrzlo, až praštělo, do kopce pod vojenskou nemocnicí jsem se zadýchal. Roušku (ušila mi ji dcera) jsem sice měl, …

Proroctví prognostika se naplnilo

Exkluzivní obsah PRO PŘEDPLATITELE Milí čtenáři, chcete vědět, jak to dopadne?Předplaťte si nás na rok – už od 1 koruny! Chci vědět víc Pokud již máte předplatné, přihlaste se ZDE.

Zapomenutý prezident

Prezident Miloš Zeman v současné kritické situaci nikomu neschází, mnozí jsou dokonce radši, že se k ničemu nevyjadřuje, a jiní na něj zapomněli úplně. Protože ho ale zájem – veřejnosti …

Být blízko smrti je normální

Žádný dočasný „stav nouze“, ale skutečný stav člověcký. Více je pěkně podáno v bizarní i zaumné podobě v kázáních (DB) M. C. Putny: „Když tedy přijde mor – a ten náš mor je zatím …