Cenzura je pouze jiné slovo pro zákaz. Teprve když nesmíte něco psát a něco číst, máte právo mluvit o cenzuře. Zbytek je záležitost odvahy a zbabělosti, inteligence a blbosti, vzdělanosti a nevzdělanosti. Horlit, pohoršovat se a zakazovat si může každý po libosti. Žvanit, pábit, blábolit, snít, blouznit a vymýšlet si můžete po libosti v jakémkoli režimu. O tom, co budete říkat, rozhoduje především to, k čemu směřujete a co je pro vás důležité. Občas záleží také na tom, před kým si otevřete hubu. Může se totiž stát, že vás upálí, zašijou, exkomunikují nebo pošlou na převýchovu – třeba do fabriky, do dolů či na jiné nevzletné místo. Čili když existuje autorita trpící utkvělou představou o tom, co vám prospívá a co škodí, a která si obstarala nástroje, jak vás přinutit k tomu, ab
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 28. 12. 2019
