Jak vytěžit co nejvíce z toho, co nás potká na naší cestě? (PH)
Jen Čchan-san nikdy předtím nevytáhl paty z domu, a tak ho už po dvaceti mílích rozbolely nohy a povídá sluhovi: „Co myslíš, už za sebou máme alespoň padesát mil?“ Jü mo odpověděl: „Pane, je vidět, že nejste zvyklý cestovat, vždyť jsme z domu teprve chvíli, to bychom museli mít křídla, abychom urazili už padesát mil.“
Jen Čchan-san se polekal „A jé, to znamená, že nás čeká moc dlouhá cesta, to bude svízelné putování!“ Ale sluha ho utěšoval: „Nebojte se, pane, s cestováním je to tak: čím jste netrpělivější a čím víc spěcháte, tím pomaleji vám cesta ubíhá; musíte jít úplně klidně, beze spěchu a rozčilování, jako byste si vyšel na procházku. I když po cestě nic zvláštního neuvidíme, musíme si každou vesnici a každý chrám prohlížet jako bůhvíjakou pamětihodnost, každý kámen a každý strom obdivovat jako ukázky nádherné krajiny, a brzy si přestanete dělat starosti, klidně a jistě půjdete ke svému cíli a na únavu si ani nevzpomenete.“ Jen Čchan-san se uklidnil, skutečně se začal s potěšením rozhlížet kolem sebe a než se nadáli, ušli dalších dvacet mil.
***
Š̛ Jü-kchun, Další příběhy soudce Paoa aneb jak se chudý Student Jen vypravil ke státním zkouškám do hlavního města a co z toho vzešlo, z čínských originálů San Xia Wu I a Qi Xia Wu I vydaných v Pekingu r. 1980 přeložila Olga Lomová, vydalo Hrnčířství a nakladatelství M. Jůza a E. Jůzová, Praha 1996.
publikováno: 29. 12. 2019
