Matura, přijímačky: víme, o čem mluvíme?

Ve svém komentáři vymezujícím se vůči státní maturitě z matematiky pléduje Martin Fendrych za to, abychom se zeptali samotných středoškoláků, jak by chtěli maturovat. Mohli by si sami zvolit, v čem se chtějí předvést, v čem jsou dobří a úspěšní, aby si sami hledali směr, osahali si svoje nadání a mohli se mu věnovat. Po mezinárodním vzoru by maturita měla být portfoliem dvouleté práce, ve které by středoškolák mohl hledat sebe samého.

Pisatel dospívá k tomuto zásadnímu závěru:

Zásadní věc: nejen povinné maturování z matiky, ale sama státní maturita nemá smysl. Při přijímání na vysoké školy má smysl přihlédnout k tomu, odkud student přichází, z jaké školy, jak kvalitní. Ale hlavně by se mělo hledět na něj, ne na papíry. To by bylo moderní…

Podmiňovací způsob v předposlední větě ve smyslu, že by se při přijímacím řízení na vysoké školy nemělo „hledět na papíry“, tj. na to, kterou střední školu uchazeč absolvoval, naznačuje Fendrychovo přesvědčení, že ke kýženému postupu má dnešní praxe daleko.

Zásadní věc: tuší autor komentáře něco o tom, jakým způsobem dnes přijímací řízení na vysoké školy v naší zemi probíhá? Respektive: má pan Fendrych nějaké informace o tom, že by některý uchazeč na vysokou zazářil svými znalostmi a dovednostmi u přijímací zkoušky, ale komise by jej odmítla s odůvodněním, že nemá maturitu ze správné – nějaké tzv. „elitní“ – střední školy?

publikováno: 7. 2. 2020

Jan Dlask

Jan Dlask

/ Narozen v roce 1973 v Pardubicích. Vystudoval finštinu a švédštinu v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vyučuje především finskou literaturu. Její překlady do češtiny recenzuje v kulturních tiskovinách (Tvar, iLiteratura.cz). Je autorem sociologických dějin švédskojazyčné literatury ve Finsku, vydaných v nakladatelství Pavel Mervart. Příležitostně také sleduje společenskou a politickou situaci ve Finsku i ve Švédsku -- ale nejenom tam: hledá momenty, ve kterých by severské zkušenosti mohly být inspirativními i pro středoevropský prostor.

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Jak docílit toho, aby ti horší volili ty lepší?

Odpověď na otázku ze článku Petra Havlíka Vůdce si chystá blahořečení?: [začerněno] Prchala ačkoliv Prchal prohlásil, že dělat píár klaďasům je nuda, tak ho usměrnit, aby přešel k Fialovi a udělal z něho …

Nenechte nás padnout!

Vážený pane ministře, vedeni stavovskou sounáležitostí a snahou zachránit specifickou oblast české kultury, rozhodli jsme se ustavit Cech malých nakladatelů, jehož prostřednictvím se obracíme s žádostí o pomoc na Vládu České republiky, respektive …

Pod štítem Přítomnosti

Štít zn. pouze pro brýlaté. Vhodné do tramvaje, busu, na nákup. Průhledná folie, dvě gumičky na zdrsnění hladkého povrchu nožiček brylí, dvě svorky, ostrý hrot na zdrsnění folie v místě …

Propaganda jako za Sovětů

Prezident Zeman prohlásil ve svém krátkém televizním projevu z 19. března: „Chtěl bych poděkovat Čínské lidové republice, která nám jako jediná země pomohla s dodávkou těchto (zdravotnických, bd) prostředků.“ Ministr Hamáček pak úslužně …

Od koronaviru ke katalyzátoru

K jako korona, kabaret, kádr, kalamita, kalich, kalkulace, komando, kniha, komediant, kontrola, korupce, krám, kravina, křeček, kříž, kšeft… … a vypínám rádio. Jdu se projít se psem do městečka pod kopcem, …

Čínské rychlotesty nanic

Rychlotesty s odhalováním koronaviru v Moravskoslezském kraji příliš nepomohou. Jejich chybovost je totiž okolo 80 procent. Využít by zřejmě šly hlavně jako ověřovací testy u lidí v končící karanténě, kteří nikdy nebyli pozitivně testováni. …

Ing. Babiš se nemá co rozcapovat

a předvádět se v prime time národu, jako druhý Putin, co jeho spasitel, když první dva týdny zcela chaoticky předváděl jen své ego a zanedbal plno důležitých věcí. Usnesení vlády o stavu nouze …

Shromažďování povoleno – jen při vítání bratrské pomoci

Sledoval jsem, jak se téměř celá vláda a hejno diplomatů hromadně seběhli na pražské letiště (čímž porušili vlastní diktát neshromažďování), aby „přijali pomoc z Číny“ = převzali dodávku roušek a testů na koronavir …