Barokní hudbu děláme proto, abychom někým pohnuli

Adam Viktora je uměleckým vedoucím souboru Ensemble Inégal, který se specializuje na interpretaci barokní hudby, se zaměřením na tvorbu Jana Dismase Zelenky (1679–1745). Soubor Ensemble Inégal založil tento varhaník, dirigent a hráč na harmonium společně se sopranistkou Gabrielou Eibenovou v roce 2000. Už přes dvacet let přibližuje barokní hudbu současnému publiku. Zeptali jsme se, jak se mu jeho práce daří.

 

Máte zkušenost s tím, že by Vaše hudba někoho oslovila až tak, že by se v něm něco pohnulo? Stalo se někdy něco překvapivého, např. oslovil Vás někdo po koncertě? Že by někdo pochopil, že to není „stará“ hudba, co hrajete?

Adam Viktora: Barokní hudba ale je stará hudba! Je spousta typů barokní hudby a mnoho způsobů interpretace a jen něco je vhodné pro začínajícího posluchače. Barokní hudbu děláme především proto, abychom někým pohnuli, je tak zamýšlena a má tak být hrána. Pokud je posluchač vnímavý a interpret dobrý, stává se to zcela běžně. Uznávám, že např. Michnova Loutna česká je pro nepřipraveného člověka možná hůře stravitelné sousto.

Velmi často lidé po koncertě přijdou a říkají, že si šli jen tak odpočinout a nečekali, co se stane. Mnozí hovoří o tom, že viděli barvy, o ztrátě fyzické bolesti, o různých duchovních prožitcích, načerpání sil a podobně. Specifickým znakem při poslechu varhanní hudby je to, že posluchači v chrámu nevidí účinkujícího na kůru, a mohou se tak lépe soustředit na poslech. Nedávno, v předvečer jednoho varhanního koncertu, jsem se dozvěděl, že na kůru u varhan budou nainstalovány kamery. Posluchači v chrámové lodi se tak měli díky velkoplošné obrazovce, na niž bude hudební výkon přenášen, stát i diváky. Pořadatelům jsem se pokusil vysvětlit, že pokud budou posluchači zírat na něco, co normálně vidět není a ani nemá být, přijdou o možnost, aby je při poslechu napadly myšlenky, které by je jinak nikdy napadnout nemohly. V tu chvíli mě pokládali za idiota, který není s to pochopit, o jak skvělou atrakci chci jejich posluchače-diváky připravit. Urazili se a kamery nenainstalovali.

Po koncertě se ale stalo něco úžasného. Na kůr přišla malá holčička a přinesla dva krásné abstraktní, během koncertu namalované obrázky. Jeden pro zpěvačku a jeden pro mne se slovy: Tohle je ten hlas a tohle jsou ty varhany. Paní pořadatelka mi pak řekla: Měl jste pravdu – kdyby byly kamery, nebyly by tyhle obrázky…

 

Můj syn teď fandí hlavně rapu… Neděsí Vás, že mladí ztratí postupně smysl pro vnímání této hudby?

Myslím, že je to obráceně: Někteří dnes mladí možná jednou najdou smysl pro vnímání této hudby. Nic mě neděsí. Můj syn také leží momentálně v rapu, a přitom je to úžasný kluk. Říká tomu hudební poezie a naučil se jejím poslechem naprosto perfektně anglicky. Ještě před nějakými dvanácti lety se mu velice líbila hudba z Krtečka. Nezáleží ani tak na tom, co posloucháme, ale co nám to dává a co od toho očekáváme.

 

Věříte, že bude o barokní hudbu zájem i v dalších generacích?

Barokní hudba je založena na jednoduchém základním principu do hudebního vývoje vloženém uměle na přelomu 16. a 17. stol, a sice na melodii a jejím doprovodu. Od té doby se, až na některé progresivní proudy v soudobé hudbě, téměř veškerá evropská hudba točí kolem nějaké myšlenky často i s parametry melodie a jejího doprovodu. V tomto smyslu je podle barokního vzoru vytvořen téměř veškerý jazz, dechovka, písničky od Franka Zappy i Dády Patrasové. Každá hudba má své publikum.

 

Zaskočily Vás někdy varhany, resp. jejich stav? Jak jste to řešil? Musel jste na poslední chvíli nějak improvizovat?

Takových situací byly desítky. Vybavuje se mi třeba zoufalý varhanář, který byl poté, co se mu nepodařilo zprovoznit harmonium před koncertem nahrávaným Českým rozhlasem, schovaný před publikem v podřepu za nástrojem a usilovně tlačil dva netěsné díly během koncertu k sobě. Po několika desítkách minut mu došly síly, vzdal to a zjevil se nic netušícímu a šokovanému obecenstvu. Vysvětlil své znechucení z nehratelného nástroje, předal mi slovo a odkráčel. Publikum řvalo smíchy.

Nebo v Kašperských Horách mi jednou krátce před koncertem praskla ve varhanách kovová pružina. Tato závada se projevovala neustále znějícím hlasitým tónem. Rozhodli jsme se pružinu, přesněji ventilové pero, nahradit a vyrazili do nejbližší autodílny. Tam nám ze spojkového drátu vyrobili kopii ovšem s nepoměrně vyšší tuhostí, což se mi záhy vymstilo. Nemaje speciální kleště pro umisťování per do ventilových komor, jal jsem se tak učinit holou rukou. V úzkém prostoru s nulovou viditelností se mi silná pružina vysmekla a jeden její hrot projel skrz na skrz bříškem mého palce pravé ruky. Začátek koncertu byl o několik minut odložen, neboť jsem chodil před kostel vylévat plné hrsti krve.

Další pěkný zážitek mám ze Španělska. U moderních varhan bývá pedálová klaviatura, určená pro hru nohama, různým způsobem osvětlena. Nejčastěji je svítidlo vbudováno pod klaviaturou a zapíná se tlačítkem, jež se zpravidla těžko hledá. Koncert se konal v přední části chrámu v Zenarruza před publikem a začínal, jak je ve Španělsku běžné, ve 23:00. Po příchodu na místo, úkloně a úsměvu do obecenstva jsem zasedl za nástroj a zjistil, že na rozdíl od odpolední zkoušky nevidím z pedálu zhola nic. Oběma rukama jsem tedy začal, šátraje v temnotě pod klaviaturou, hledat vypínač osvětlení. Záhy jsem pravou i levou rukou seznal, že v osvětlovacím zařízení není osazen zdroj světla, zato že ale elektrický obvod je připraven a v provozu. Naštěstí mě to po chvilce pustilo a koncert mohl začít.

 

Dostaly se Vám do rukou varhany, kterým už nebylo pomoci?

Bohužel, viděl jsem jich dost. Největším nebezpečím pro varhany je ale člověk, zpravidla varhanář nebo člověk za varhanáře se vydávající. Pitomý, nevzdělaný, nezkušený, nešikovný, ambiciózní, ziskuchtivý, líný, člověk modernizující a vylepšující, člověk nepokorný, a to jak v kombinacích, tak i jednotlivě. Viděl jsem ale i spousty zanedbaných nástrojů prožraných červotočem, plesnivých, pokálených netopýry; a pak tytéž po čase a rekonstrukci jako překrásné skvosty s úchvatným zvukem.

 

Hrajete hudbu Jana Dismase Zelenky (1679–1745). Jaký to byl asi člověk?

O Zelenkově osobním životě víme velmi málo. Pozoruhodný byl vztah Zelenky a saské kurfiřtky Marie Josefy, sestřenice Marie Terezie, která si Zelenky očividně nesmírně cenila, on jí dedikoval mnohé své skladby a dokonce jí prodal kolekci obrazů, s největší pravděpodobností vlastních děl. Vycházeje z dobových svědectví i z povahy jeho hudby to byl podle mne společenský a vzdělaný člověk s ušlechtilým charakterem a originálním smyslem pro humor.

 

Čím je Zelenkovo dílo tak výjimečné?

Jeho hudba se vyznačuje mimořádnou kvalitou jako celek a imponuje skladatelským uměním i invencí. Takový Vivaldi má rozhodně spoustu obdivuhodných skladeb, ale také určité množství plytkých děl, která, když bylo třeba, hrnul jako přes kopírák. Zelenka se však zásadně držel na výši kompozičně, intelektuálně i emocionálně, jeho hudba je srdcervoucí a nabízí mnoho tváří z různých úhlů pohledu. Zelenka ve svém díle vytvořil a dovršil, podobně jako J. S. Bach na poli protestantském, naprosto originální syntézu kompozičních poznatků stylu katolického. Pro mne je Zelenka nejvýznamnější hudební bytostí barokního nebe.

 

Cenili si ho v jeho době?

Zelenka byl svými současníky vyhledáván a obdivován. Úctu a obdiv, kterým byl zahrnován, skvěle vystihují slova drážďanského dvorního básníka J. G. Kittela ze 30. let 18. století, že Zelenka „dokáže svou působivou hudbou nadchnout lidské duše pro boží čest tak, že již zde na zemi mohou okusit radost nebeskou.“

 

Jak vznikl nápad uspořádat Zelenka Festival Praha–Drážďany a co je jeho cílem?

Zelenka je jedním z nejdůležitějších a nejoriginálnějších barokních skladatelů. Jeho hudba je ale uváděna jen výjimečně a téměř nikdo ji nezná. Od roku 2014 každoročně pořádáme Mezinárodní Zelenka Festival Praha–Drážďany, jehož hlavním cílem je propagace Zelenkovy geniální hudby.

 

Co je náplní Zelenka Conference Prague, který také pořádáte?

Muzikologické kolokvium Zelenka Conference Prague pořádáme každoročně. Prvními impulzy k jeho založení byly absurdní rozpory mezi stavem zelenkovského muzikologického bádání a obecnou neznalostí živenou mýty a legendami o Zelenkově životě a díle. Přestože je Zelenka největším tématem českého hudebního baroka, nemáme v Čechách momentálně žádného muzikologa, který by se jím konsekventně zabýval. Existují ale Zelenkou fascinovaní muzikologové v Austrálii, na Islandu, na Novém Zélandu, v USA, ve Velké Británii, v Německu, Rusku. S nimi se v Praze při této příležitosti setkáváme a jim také vděčíme téměř za vše podstatné a nové, co o našem Zelenkovi dnes víme.

 

Dochoval se vůbec nějaký Zelenkův portrét?

Známe dvě vyobrazení, na nichž je s největší pravděpodobností zachycen Zelenka. Bohužel, v prvním případě, kde hraje na violon coby člen komorního souboru v tureckých převlecích a s turbany na hlavách, nakreslil v roce 1719 C. H. J. Fehling všem hudebníkům stejný obličej (viz obrázek dole).

Další práce je z roku 1733 a zachycuje scénu z pohřbu Augusta II. v interiéru katolické dvorní kaple v Drážďanech (viz obrázek výše). Uprostřed vzadu za katafalkem můžeme po značném přiblížení a s trochou fantazie rozpoznat skupinu hudebníků a v popředí i muže s kontrabasem, tedy kapelníka Zelenku. Ani zde se ale o Zelenkově podobě nedozvíme zhola nic.

Podobizna muže s parukou, kterou Vám na mnoha místech vehementně nabízí internet, je portrétem skladatele a také Zelenkova učitele Johanna Josepha Fuxe.

 

V loňském roce 2019 vám vyšla tiskem naprosto výjimečná verze Loutny české od Adama Michny z Otradovic u nakladatelství Bärenreiter. Jaká je historie této úpravy a v čem tkví její výjimečnost?

Tento příklad ukazuje, že ještě i dnes, kdy se mnozí domnívají, že všechna zásadní díla byla již poznána, lze učinit převratné objevy barokního repertoáru. Nejedná se však o úpravu, ale o rekonstrukci. Až do roku 2014 byla známa pouze část tohoto díla určená ke zpěvu, její instrumentální část se dochovala neúplně, konkrétně chyběly party obou houslí.

Před šesti lety ale objevil prof. Petr Daněk ztracený tisk partu prvních houslí z roku 1653, čímž došlo k zásadní změně situace. Zřejmě nejznámější hudební skladba českého baroka tak získala svou původní, pro našince dosud zcela neznámou podobu. Protože basový instrumentální part, tedy něco jako základní doprovodná struktura, byl k dispozici, provedl jsem rekonstrukci chybějícího hlasu druhých houslí a v této podobě jsme dílo nahráli na CD, provedli na koncertech a vydali také jako zmíněnou notovou edici.

 

Používáte pouze originální dobové nástroje, nebo i jejich kopie od současných houslařů a smyčcařů?

Používáme jak originální nástroje, tak jejich kopie. Moderní nástroje, a to nejen smyčcové, mají jiný zvuk a některé způsoby interpretace barokní hudby na nich nelze realizovat.

 

Jaké další umělecké projekty plánujete do budoucna?

Většina našich letošních plánů je opět spojena se Zelenkou. Kromě Zelenka Festivalu Praha–Drážďany a zmíněné zelenkovské konference v říjnu to bude světová premiéra nahrávky Zelenkovy mše Missa Sancti Spiritus a zahraniční zájezdy do Norimberku, Stuttgartu, Brusselu a Gentu. Je skvělé, že na těchto velkých a významných festivalech můžeme hrát právě Zelenkovu hudbu.


 Rozhovor s Adamem Viktorou vedli Aleš Kaspřík a Pavlína Havlová.


Více o souboru Ensemble Inégal zde.


 Zelenka hraje na violon, C. H. J. Fehling, 1719. 

publikováno: 9. 2. 2020

Adam Viktora

Adam Viktora

Varhaník a dirigent / Adam Viktora vystupuje na hudebních festivalech po celé Evropě, přednáší a koncertuje na mezinárodních varhanních kongresech, působí jako poradce v odborných komisích při restaurování významných historických varhan a nahrává pro evropské rozhlasové a televizní stanice. Velký zájem věnuje historickým varhanám a aktivitám usilujících o jejich záchranu a propagaci. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem Českého varhanního festivalu. Vyučuje varhanní hru na Konzervatoři v Plzni a historicky poučenou interpretaci na Akademii múzických umění v Praze. Je uměleckým vedoucím souborů Ensemble Inégal a Pražští Barokní Sólisté, s nimiž natočil 16 mnohokrát oceněných CD a uskutečnil bezpočet koncertních vystoupení na významných evropských festivalech jako např. Pražské jaro, Oude Muziek Utrecht, Musica Antiqua Brugge, Lufthansa Festival London, Bachtage Leipzig, Tage alter Musik Regensburg a další. Adam Viktora se stal také výrazným představitelem procesu znovuobjevování díla českého barokního génia, Jana Dismase Zelenky. Založil a organizuje Zelenka Festival Praha – Drážďany a pořádá každoroční muzikologické kolokvium Zelenka Conference Prague. Se souborem Ensemble Inégal získal již čtyřikrát prestižní francouzské ocenění Diapason d´Or.

Aleš Kaspřík

Aleš Kaspřík

Violoncellista / Narodil se v roce 1962 v Ostravě. Studoval konzervatoř v Ostravě a AMU v Praze. V roce 1985 zakládá Wihanovo kvarteto, s nímž vítězí v soutěžích Pražské jaro 1988, Trapani 1990, London International String Quartet Competition 1991 a další. Soubor natočil přes 40 CD. Od roku 2017 se věnuje masážím a fyzioterapii, přednáší dějiny západní hudby na FHS UK a vyučuje violoncello na ZUŠ v Říčanech.

Pavlína Havlová

Pavlína Havlová

/ Narozena v roce 1976 ve Vlašimi. Studovala orální historii na Fakultě humanitních studií UK. Ráda oživuje vzpomínky na to, co je už nenávratně pryč. V rozhovorech se snaží zrcadlit životní příběhy lidí, kteří se nebojí žít.

NEJNOVĚJŠÍ články


Měli jsme se nadmíru dobře a vůbec jsme si toho nevážili

Co dobrého nám krize přinese a co nového se díky ní naučíme? Zeptali jsme se …

Náhlá smrt zdravotní sestry. Příčina a viníci známi.

Je první mediálně prezentovanou obětí koronaviru z řad zdravotníků. Sestra z Thomayerovy nemocnice v Praze, věk …

Kolik pravdy obsahuje dezinformace?

Není to obyčejná lež, je mnohem horší, protože obsahuje kousky pravdy. Pokud na ni narazíte, …

Milion chvilek pro Andreje Babiše

Andrej Babiš pronesl v pondělí večer k národu projev opravdu profesionální. Neřekl nic, všechny pochválil a nikoho se …

Průšvih, talenty donašečů a jejich život v Čechách

Autor libreta k Prodané nevěstě, mimořádně talentovaný, avšak morálně „desintegrovný“ český literát a politik Karel Sabina …

Pijte SAVO, zdraví přijde samo!

Přísloví praví, čistota půl zdraví. Nic se však nemá přehánět včetně hygieny, jak nás školí …

Vůdce si chystá blahořečení?

Při posledních dvou mediálních vystoupeních našeho pana premiéra v režii jeho marketingového týmu jsem si vzpomněl …

Vláda hyeny, lichváře a lokajů! Pokloňte se, lidi!

Na první pohled to vypadá, že je vláda jen zmatená z bezprecedentní situace současné koronavirové pandemie. …