Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v úterý ve Varšavě předvedla, že Evropská komise bere vážně svůj závazek dohlížet na dodržování zásad právního státu v členských zemích Evropské unie. Během jednodenní návštěvy se setkala se zástupci vlády, která postupně zavádí kontroverzní zákony omezující nezávislost justice, i se soudci, kteří tomuto trendu vzdorují. Vyslechla obě strany a prohlásila, že dialog mezi Bruselem a Varšavou bude pokračovat. Nedala ani v nejmenším zapravdu polské vládě a potvrdila, že právní služba Evropské komise se bude zabývat novým polským zákonem o složení a pravomocích disciplinární komory, kterému se říká náhubkový zákon, a mohla by ho formou předběžného opatření pozastavit. Vládní polští politikové toto právo Evropské komisi upírají.
Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro po setkání řekl, že se pokusí přesvědčit své kolegy ve vládním táboře, aby zvážili jiný model výběru soudců; k náhubkovému zákonu se nevyjádřil. Jourová řekla, že postoje obou stran vnímá jako zcela odlišné; nemá zatím dojem, že by byl Varšavou navrhován nějaký kompromis. Podotkla, že při existenci 28 právních řádů v Evropské unii musí mít všichni její občané jistotu, že v kterékoli zemi se jim dostane před soudy spravedlivého a nestranného zacházení. Poláci nyní vědí, že Evropská komise ve svém úsilí nepoleví.
Spor s konzervativní polskou vládou je pro Brusel komplikovaný už tím, že článek sedm základní smlouvy o Evropské unii o postihu zemí porušujících základní hodnoty je dostatečně obecný na to, aby umožnoval celou řadu výkladů. Komise musí předem počítat s reakcí svrchovaných členských států a mít na mysli jejich potenciální koalice v rámci Rady EU. Na druhé straně čelí stále silnějšímu tlaku Evropského parlamentu, který již nepokrytě kritizuje jak Radu EU, tak komisi, že nedělají dost pro nápravu poměrů jak v Polsku, tak v Maďarsku. Tamní vláda Viktora Orbána již v podstatě zlikvidovala svobodu médií, aniž se jí za to dostalo z Bruselu výraznějšího postihu.
Rezoluce Evropského parlamentu z 16. ledna konstatuje, že „situace v Polsku a v Maďarsku se zhoršila“ a kritizuje Komisi, že proti tomu nic nepodniká. Radě EU, tedy vládám členských zemí vyčítá, že jejich „neschopnosti efektivně využít článek sedm nadále poškozuje společné evropské hodnoty, vzájemnou důvěru a celkově věrohodnost Evropské unie“. Pro rezoluci hlasovalo, a to je důležité, 446 europoslanců; jen 178 bylo proti a 41 se zdrželo.
Evropská unie nemá zkušenost s tím, že se některé členské státy pustí do demontáže právního státu. Jak tomu čelit? Celý systém EU je postaven na společném rozhodování vlád; role Evropské komise je v těchto politických věcech jen podpůrná a rezoluce Evropského parlamentu nejsou závazné. Na druhé straně je většině politiků jasné, že pokud se začne slevovat ze základních hodnot a zásad, na kterých evropská integrace spočívá, budou vznikat precedenty inspirující jejich další porušování a celá konstrukce se zhroutí jako domeček z karet. Veškerá sofistikovaná legislativa regulující vnitřní trh nebude nic platná, pokud povolí základní politické pojivo složené z principů liberální demokracie západního typu.
Cesta Věry Jourové do Polska je dalším z článků řetězu událostí, který by měl vést buď k dosažení dohody o nápravě situace, nebo k zavedení sankcí, až po omezení evropských dotací nebo ztrátu hlasovacího práva v Radě EU. Je na české komisařce, jak rychle a razantně budou následovat další kroky.
***
Psáno pro ČRo Plus.
publikováno: 11. 2. 2020
