V padesátých letech, když pod kuratelou sovětských soudruhů českoslovenští soudruzi pověsili několik svých dříve velmi významných soudruhů, přišlo za soudruhem Gottwaldem několik popletených obyčejných soudruhů s dotazem, komu mají věřit.

Straně věřte, soudruzi, zněla jasná, byť ožralá odpověď, protože soudruh první dělnický prezident (nikdy v životě jako dělník nepracoval, ale soudružský folklor mu ten titul přiřknul) byl hrůzou ze sovětských soudruhů stále naložen v lihu. A soudruzi věřili. Dokonce jich na konci osmdesátých let, navzdory zkušenosti z roku 1968 a následné normalizace, bylo v KSČ něco kolem deseti procent populace. Jejich výhodou bylo, že na rozdíl od nás byli občany první kategorie, my jsme byli až druhá, někdy třetí třída.

Asi před patnácti roky jsem si založil e-stránky, k

publikováno: 17. 2. 2020