Cenu Ferdinanda Peroutky dostal letos Ondřej Štindl. Ve své řeči se dostal, kam profesní novináři nechodí, tedy ke skutečné úvaze. To není jméno pro žánr maturitní písemky pro blbé, ale uskutečněná lidská schopnost.

Laureát se dopustil úvahy, v jejímž mihotavém světle je zautomatizované psaní většiny žurnalistů něco jako produkce oblbujících derivátů potravy. Citoval Grahama Greena, podle nějž je spisujícímu člověku možné odpustit i poklesek morální, ne však loajalitu své partě, dneska by se řeklo bublině, do které patříte. Loajalita patří výhradně živé skutečnosti.

Víra je živý vztah ke skutečnosti, která se proměňuje – to bylo credo kardinála Špidlíka. V bublině je mrtvo, jako v pekle je tma.

Buďme neloajální v myšlení i psaní. (DB)

Gratulujeme