Na ulici často přehlížíme ty, kteří nic nemají (nemusí jít nutně o bezdomovce). Jako by pro nás byli neviditelní. Oni nás ale vidí, a to dokonce velmi dobře:
Když nemáš vůbec nic, jako bys pro lidi neexistoval. Ve světě vládnou peníze, ne lidé. Když nemáš vůbec nic, nikdo se s tebou ani nebaví. Nevysvětlí ti, co máš udělat. Nic neznamenáš! Nikdo o tebe nemá zájem.
Málokdo si to uvědomuje, ale když nemáš vůbec nic, nemáš ani žádné kamarády. Každý občas od druhého něco potřebuje. Ale když vůbec nic nemáš?
Když nemáš nic, cítíš se sám. Jako bys byl od světa odtržený. Dokážu se uklidnit jen poslechem hudby. To pak zapomenu i na to, jak se jmenuju. Nemyslím na svět, necítím naštvání. Nepřipouštím si, že mě lidé nepřijímají, že mě neberou na vědomí. Vím dobře
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 12. 4. 2020
