Důležitější než smysly je [v literatuře] myšlení a zejména vztahování se k tomu, co smysly i rozumem poznávám. To, co se vztahuje ke světu, lze nazvat duší. Dnes se o ní moc nemluví, ale ona je nejdůležitější. Duše se nehodí do krámu. Tak třeba i moderní ekumenický překlad Bible duši cenzuruje, jak může. Nežijeme přece ve středověku, řekne se. Podle režiséra a ateisty Luise Buñuela byl středověk bolestná doba v materiálním smyslu a skvělá v duchovním; přesný opak dneška, dodává. Co se vyhnalo dveřmi, vrací se ovšem komínem. Musel přijít Carl Gustav Jung, aby duši jakž takž rehabilitoval. Mám taky moc rád Josefa Čapka s jeho Kulhavým poutníkem, to je kniha z velké části o duši. Prokousávám se teď Tragickým