Když se Karel Pecka ocitl z lágru na svobodě, zjistil, že jeho životní prostor sice už není omezený ostnatým drátem vedeným kolem soustavy baráků, přesto se ale necítil o nic svobodnější:
Je pravda, že nenosím halinu s třemi pruhy na zádech a košili si mohu měnit třeba denně. Když odpracuji šichtu, mohu se pohybovat podle svého rozhodnutí a jít, kam chci, všechno jako ostatní lidé mohu, ale základní muklovský pocit mě neopouští. Přesněji řečeno, po prvních dnech venku, jejichž děje ho potlačily, vyvstal opět velmi rychle v pln
Exkluzivní obsah
PRO ČTENÁŘE PŘÍTOMNOSTI
Milí čtenáři, chcete vědět, jak to dopadne?
Vstupte do české literární tradice a buďte s námi po celý rok – už od 1 koruny!
Pokud již patříte do klubu čtenářů Přítomnosti,
přihlaste se ZDE.
publikováno: 12. 5. 2020