Ekonomové dnes často tvrdí, že je potřeba utrácet a neskromnit, jinak se krize prohloubí. Jak svůj výsměch skromnosti myslí třeba Lenka Zlámalová? Jestli je proti zašívání bankovek do štrozoku, pak dobrá – peníze jsou jen peníze a jsou od toho, aby obíhaly – to byla už strategie králů Davida a Šalamouna. Ale jestli se tím myslí, že život člověka se musí udělat podle toho druhu ekonomiky, který kvete, jen když je člověk stále nenažranější a stále něco vyhazuje a nové kupuje a v tom utrácí svůj čas a život, pak je zle. Otroctví vydělávání, utrácení, konzumování není svou příjemností, digitalizovanou pseudochytrostí ničím než pastí na duši. Zlámalová a nejen ona nám tedy radí sytit ekonomiku jak obludného Leviatana člověkem? Tak,