Milanu Matějčkovi (1935) se padesátá léta setsakramentsky podepsala na jeho budoucím životě. Namísto snu o získání klasického vzdělání se musel léta živit rukama – přesto se později se stal učitelem a stavebním inženýrem. „Ale za jakou cenu?“ ptá se sám sebe v rozhovoru s Martinou Fialkovou. Umí si dnes naše patnáctileté děti představit, že by se pustily do takovéhle kariéry? (PH)
Dá se říct, že padesátá léta mi nasměrovala život až do emigrace. Dědeček byl ředitelem zemské celnice, kde pracoval i táta, a ten si po únoru zpestřoval nějaký čas život v kriminále, ve vyšetřovací vazbě. Absolutně neúplatný a poctivý Jarda seděl po udání, že pomáhal přeživším Židům vyvážet majetek do vznikajícího Izraele. Strana a vláda tedy usoudila, že moje dvě dvojky na vysvědčení js
Exkluzivní obsah
PRO ČTENÁŘE PŘÍTOMNOSTI
Milí čtenáři, chcete vědět, jak to dopadne?
Vstupte do české literární tradice a buďte s námi po celý rok – už od 1 koruny!
Pokud již patříte do klubu čtenářů Přítomnosti,
přihlaste se ZDE.
publikováno: 10. 6. 2020
