„Život byl pořád ještě nádherný sen a Bůh byl na počátku, když už ne na konci všeho štěstí. Cítili to spolu stejně. Nemluvili o „lásce“. Pojmenovat ji znamenalo všechno zkazit. Díval se na ni a říkal si, že je tak divukrásná, že se to ani nedá popsat, jako by byla pouhým přeludem, jako by to všechno byl jen sen. To pohled jejích očí, jejich výraz, mu učaroval. Odvrátil se. Bylo to příliš neskutečné. Když se milovali, jeho rty vyslovovaly jméno Anna, jako kdyby to bylo její pravé jméno a Annie bylo jen přestrojení. V noci byla v jeho
Exkluzivní obsah
PRO ČTENÁŘE PŘÍTOMNOSTI
Milí čtenáři, chcete vědět, jak to dopadne?
Vstupte do české literární tradice a buďte s námi po celý rok – už od 1 koruny!
Pokud již patříte do klubu čtenářů Přítomnosti,
přihlaste se ZDE.
publikováno: 20. 6. 2020
