V reakci na pražskou „pomníkovou válku“ (zbudování pomníku padlým vlasovcům v pražských Řeporyjích a odstranění normalizační sochy Koněva z Dejvic) napsal historik Jan Tesař otevřený dopis adresovaný velvyslanci Ruské federace v Praze. Tesař v něm blahopřeje „všem národům Ruské federace, které za cenu nesmírných obětí zachránily svět před nacismem“. Hned zkraje se autor postaví na velkoruské imperiální pozice, operující s Velkou vlasteneckou válkou, která nebyla ničím jiným než zcela lživou stalinskou propagandou vlastní obyvatelstvo plošně terorizujícího režimu, kterému o vlast a o národ nešlo ani v nejmenším – největší tíhu sovětské (ne ruské) války s nacisty navíc nesly národy Běloruska a Ukrajiny. Možná ale Tesař ztotožňuje Ruskou federaci se Sovětským svazem. „Kdybyste nám dopřáli třeba jediné symbolické místo v Nesmrtelném