Náš současný vůdce působí ve své toporné snaze o všem rozhodovat až komicky. Zvláště tehdy, když uděluje své rady ostatním zemím nejen v Evropě. Doma mu projde vše, neboť i v jeho případě platí to, že ti nahoře si dovolí jen to, co jim dovolí ti dole. U nás může být v klidu. Tady mu projde všechno. Právě proto si vybral Česko jako svoji cílovou zemi a dokázal ji uchvátit ve svůj prospěch. Mimo Evropu jej naštěstí nikdo nezná, a pokud ano, pak si myslí své – nepříliš lichotivé. Nelze si nevšimnout jeho věčného soupeření a vymezování místo spolupráce. Pojmy jako pokora či empatie jsou mu zcela cizí. Bohužel tím představuje nevábnou vizitku naší země.

Z České republiky je to daleko, ale kulturně tak blízko, že bychom tam mohli hledat vzory pro sebe sama. Mám na mysli Nový Zéland – stát

publikováno: 25. 7. 2020