„Ty seš ale vůl,“ blesklo mi hlavou, když do čekárny na letišti v Ternate vstoupil zdravím kypící vysoký blonďatý mladý muž s hranatou čelistí. Na sobě měl pouze šortky a tričko, v ruce držel skrovnou cestovní brašnu. Na tričku obepínajícím svalnatou hruď byl portrét mně neznámého nacistického hodnostáře s důstojnickou čepicí na hlavě. Ale protože odlet letadla společnosti Lion Air byl značně nejistý, a tím pádem čekání příslušně dlouhé, vyklubal se z takto vystrojeného příchozího sympatický a příjemný Polák. U vzpomínky na polskou historii bylo tričko s náckem ještě o chlup podivnější. „Prosím tě, Andrzeji, proč nosíš tohle?“ odvážil jsem se ho zeptat, když jsme si vyměnili obvyklá varování a rady. Prstem jsem ukázal na Polákova prsa. „U nás běžel